ŽÁCI A STUDENTI JAKO OBĚTNÍ BERÁNCI MNOHÝCH ŠKOL

06.02.2022

Milí přátelé,

už nějakou dobu nás trápí vleklá covidová krize, která kromě mnoho zemřelých a vážně nemocných způsobuje i spoustu dalších negativních dopadů. Příkladem může být i naše školství.

Ostatně právě čeští žáci a studenti byli na distanční výuce nejdéle na celém světě. Což kromě jiného způsobilo zhroucení sociálních vazeb a kontaktů, snížení efektivnosti výuky a téměř ukončení praktického vzdělávání. Tyto následky budou dlouhodobé a jejich odstranění nebude vůbec lehké.

Aby to neznělo tak pesimisticky, existují i světlé výjimky. Konkrétně na naší Smíchovské střední průmyslové škole a gymnáziu byl nastaven jednotný systém, aby výuka probíhala přesně podle rozvrhu, v jednotném vzdělávacím systému a s podporou od všech vyučujících. Studenti tak měli i nadále pravidelný režim, domácí úkoly, písemné práce apod. Mnozí učitelé vytvářeli a stále vytvářejí doplňkové materiály, které mají studenti k dispozici. Troufnu si říct, že naše škola, učitelé a studenti obstáli v distanční výuce na jedničku s hvězdičkou. Sám se o tom přesvědčuji každý den, mezery ve znalostech nepozoruji. Spíše byl problém, že studenti neměli žádné mezilidské interakce, které prostě přes obrazovku počítače nastat nemohou. Pokud školy šly stejnou cestou a nastavily obdobný systém, obstály, a mnohé prvky z distanční výuky mohou využívat i za normálních okolností.

Bohužel z různých stran slyším, že tento model fungoval na jiných školách zcela minimálně nebo vůbec. To, že studenti někde očekávali, že bude výuka probíhat a přitom vůbec neprobíhala je strašné. Další problém bylo rozdílné výukové prostředí. Studenti přecházeli z programu do programu, kde si každý učitel jel doslova podle sebe. Toto všechno vedlo ke ztrátě motivace do učení a logicky zanechává své dopady na každém studentovi. V těchto případech byla odpovědnost přehozena na rodiče, kteří kromě svých profesních povinností suplovali i roli školy, tj. vyučujících.

V současnosti už distanční výuku nemáme, ale kvůli obrovským denním nárůstům nových případů čelíme někdy liduprázdným třídám, které jsou v částečné nebo úplné karanténě. Opětovně se dostáváme do situace z loňského roku. S tou výjimkou, že část studentů máme prezenčně ve škole.

Jediným správným řešením je tzv. hybridní výuka. Takže zapneme on-line hodinu i pro studenty doma, aby viděli a slyšeli všechno, co prezentujeme studentům ve škole. Zároveň se snažíme komunikovat i s těmi studenty, kteří jsou doma. Pro mě tento stav není úplně lehký, ale je to jediný způsob, jak zapojit celou třídu a nikoho nevynechat.

Jak je možné, že studenti, kteří jsou zcela zdraví a v pořádku doma v nařízené karanténě, se nemohou na některých školách vzdělávat? Škola by jim tuto možnost měla umožnit. Kromě logických výjimek jako u předmětu pracovní činnosti, tělesné výchovy apod.

Opětovně se tedy vracíme do situace, kdy roli školy házíme na rodiče! Pokud naše školství tuto bariéru u mnohých ředitelů, zřizovatelů a škol nezruší, tak jsme opravdu neobstáli. Pokud se Vás týká tento případ, napište řediteli Vaší školy nebo zástupcům školní rady, aby hybridní výuka probíhala. Pokud by toto nepomohlo, obraťte se na zřizovatele, kterým může být obec u základních škol nebo kraj u škol středních. Není nic horšího, než rezignovat na neschopnost a neochotu druhých. Nenechme si to líbit.

Přeji Vám všem pevné zdraví.

Petr Růžička